Montované dřevostavby (1)

Rodinné domy z výrobní linky

Nebyl by to člověk, kdyby stále nehledal, nevymýšlel, nevyvíjel a nevyráběl nové a nové produkty. Usnadňuje si tím práci i život. Navzdory super technologiím a top materiálům se přesto rád vrací k osvědčeným zdrojům, z nichž staví moderní, a věřme, že i hodnotnou architekturu. Nejinak je tomu u montovaných konstrukcí.

Především je zapotřebí udělat si trochu pořádek na „staveništi”. A hned v úvodu vyvrátit omyl, že montované konstrukce se vztahují výhradně ke dřevu. Podle materiálu (podstaty) a technologie výroby se totiž stavební hmoty dělí na: kamenné a keramické materiály, výrobky ze skla a vápenické výrobky, cementářské produkty, autoklávované a kovové výrobky, živičné hmoty, plasty, výrobky ze dřeva a celulózy a ostatní. Většina z uvedených hmot tvoří podstatnou, anebo alespoň dílčí část všech staveb, tedy i montovaných.

O dřevu však lze bez nadsázky říci, že právě tahle ryze přírodní surovina hraje prim, neboť po právu patří k nejstarším a snad i nejpoužívanějším materiálům, od primitivních kultur až po současnost. K momentálním trendům v použití dřeva patří především prefabrikované rodinné domy i vícepodlažní budovy, lehké střešní konstrukce, smíšené konstrukce ze dřeva, oceli a betonu ale také lávky, mosty a mnohé jiné stavby.

V moderních stavbách se dnes dřevo prakticky využívá na všechny nosné i některé nenosné konstrukce. Dominantní konstrukcí nadále zůstává především střecha, v interiéru se pak materiál používá na schodiště a dveře, k obkladům stěn i stropů a také jako podlahová krytina. K samozřejmým trendům patří sendvičové konstrukce (nosný rám z masivu, izolace, dřevoštěpkové a jiné panely a desky) a další konstrukce vnějšího i vnitřního pláště. Na oblibě získávají i celodřevěné stavby, sruby a roubenky.

Dřevo a dříví
Na první pohled stejný význam poněkud odlišuje a vymezuje norma ČSN EN 844-1. Dřevo totiž představuje substanci mezi dření a kůrou stromu (keře), obsahující lignin a celulózu. Dříví je pak definované jako dřevo v podobě stojících či pokácených stromů, případně ve formě jejich prvního zpracování. Dřevo se skládá především z celulózy (asi 50 %), z hemicelulózy (22 %) a ligninu (22 %), které tvoří buněčné stěny. Zbylých 6 % jsou látky vytvářející vnitřek buněk – pryskyřice, tuky, vosky, tříslovina, barviva, alkaloidy a minerální látky. Surovina disponuje mnoha fyzikálními a mechanickými vlastnostmi, kam patří třeba barva, hustota, objemová hmotnost, trvanlivost nebo lehkost, snadná opracovatelnost, pevnost a pružnost. Právě tyto parametry vedly k víceúčelovému využití samotného dřeva a také materiálů na bázi dřeva jako konstrukčních prvků. Patří sem desky z rostlého dřeva, desky překližované, vrstvené, vláknité, třískové, cementotřískové a OSB desky, dále lepené lamelové dřevo, zhuštěné dřevo, modifikované dřevo nebo kompozity.

Lepší než originál
Při použití dřeva jako masivního řeziva se zužitkovávají pouze mohutnější stromy nebo jen jejich některé části. Během růstu totiž ve dřevě vznikají nejrůznější nepravidelnosti a vady, a pokud se dřevní hmota rozdělí na drobnější částice a ty se pak opět spojí, tyto nedostatky se odstraní a výsledný výrobek dokonce získá mnohem lepší vlastnosti než prvotní surovina. Vzpomenout lze kupříkladu objemovou hmotnost (kolem 500 kg/m³) při vysoké pevnosti, snadnou opracovatelnost a spojování, objemovou stálost, vyšší požární odolnost i odolnost proti různým biologickým škůdcům.

Surovina budoucnosti
Výměra lesů se v České republice pohybuje kolem 2,6 milionu ha, lesnatost činí asi 34 procent, k produkci dřeva slouží ¾ celkové rozlohy lesní půdy. Částečně ubývá jehličnanů, ale naopak se zvyšuje podíl listnatých dřevin. Pozitivním trendem je zalesňování pozemků nevhodných k zemědělské výrobě (za jediný rok je zalesněno až 900 ha). Roční těžba dřeva představuje asi 20 milionů kubíků. Nejvíce se ve stavebnictví používá smrkové, jedlové, dubové a bukové dřevo.

Srub, nebo sendvič?
Uvažujete-li o realizaci dřevěněného domu, nabízejí se dvě možnosti: pořídit si masivní dřevostavbu, nebo některou z montovaných konstrukcí. Sruby a roubenky však v některých lokalitách působí jako pěst na oko (mnohde je úřady ani nepovolují). Standardní tloušťka stěny je 20 až 30 cm a vykazuje hodnotu součinitele prostupu tepla U = 0,6-0,7 W/m2K. Poloviční hodnoty pak lze dosáhnout vnitřním nekontaktním zateplením.

Rozšířenější alternativou jsou montované stavby z prefabrikovaných dřevěných panelů. Výhodou je tloušťka konstrukce, jež je oproti keramickým nebo pórobetonovým tvárnicím zhruba poloviční. Alternativou jsou sendvičové lepené panely z OSB desek se samozhášecím polystyrenem. Jednoduché konstrukční řešení přináší úspory materiálu i energií.

foto archiv, text Petr Saulich, www.mujdum.cz

Další informace na www.atrium.cz, www.okal.cz, www.rdrymarov.cz